Pravidlo 44: Využívejte různých možností pro zápis řeči

Velmi často se setkáváme s chybným zápisem přímé řeči při použití uvozovek. U nás v redakci na to máme už vytvořené makro, které text projede a všechny ty stovky nejčastějších drobných chyb opravuje. Je to ale vcelku strašně otravné. Renomé žádného autora také neprospívá, když má v textu stovku chyb jenom kvůli tomu, že nevěnoval pár minut pravidlům pro zápis přímé řeči. Pokud používáte přímou řeč v uvozovkách, nastudujte si, prosím, pravidla z jazykové příručky Ústavu pro jazyk český. Je to opravdu jenom pár řádků.

Kromě přímé řeči existuje i řeč nepřímá, polopřímá a smíšená — učí se o nich na středních školách, jejich vysvětlení najdete na internetu a my se jimi nebudeme zabývat. Jedná se jen o stylistické figury, pro praktické psaní nemají valný význam.

Pro zápis přímé řeči však někteří autoři používají i jiné způsoby než uvozovky, a to se už běžně nevyučuje, proto se u nich zastavíme.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto varianty jsou vlastně úkrokem od pravidel pravopisu a že ztíží čtenářovu orientaci v textu.

Také by se dalo říci, že jde možná jen o typografickou záležitost a že o tom, zda se uvozovky nahradí například tzv. m-pomlčkou, může rozhodnout grafik v nakladatelství.

A také je třeba zmínit, že v různých kulturách se vyvinuly různé formy zápisu přímé řeči: ve Francii se například náš systém uvozovek nepoužívá, nejobvyklejší tam je krátká pomlčka na začátku odstavce (divis).

V češtině je však možností více a v souvislosti s tím, co jsme si psali o dynamice v pravidle 37, o technikách zrychlování a zpomalování děje, je zřejmé, že někteří (a často velmi zkušení) autoři volí právě z těchto důvodů jiné zápisy přímé řeči — dosahují pak jiného efektu členění textu, jiného optického působení a my už z předchozího víme, že tyto technické detaily mají vliv na to, jak čtenář text vnímá.

Pěkný příklad různého zobrazování přímé řeči nalezneme například v díle Pan Theodor Mundstock od Ladislava Fukse. V jedné knize nalezneme hned několik způsobů:

„Uvaříme,“ kývne tvorovi, jenž ho zvědavě pozoruje, „dnes budeme hodovat,“ a ukáže mu papírové sáčky. (…) Najde kousek cibule a tuku a chce shánět dál, ale v tom promluví Mon.

— Že ho zase zvou, když tam byl včera, jak říká, zašeptá a ztichne.

A dále:

„A tento rabbi Jehuda Halevi řekl Kusarimu:

Israel je mezi národy světa jako srdce mezi údy. Je ze všech nejbohatší na nemoce a ze všech nejbohatší na zdraví.

A když ho Kusari žádal, aby mu to vysvětlil, Mistr řekl:

Srdce je stále pronásledováno nemocemi… (…)“

(Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock)

Fuks použil klasické uvozovky pro přímou řeč, kdy na Mundstocka mluví někdo z reálného světa či když Mundstock někomu reálnému odpovídá nebo se obrací na svou kočku. M-pomlčku na počátku přímé řeči, za níž následuje jen čárka, pak píše v okamžicích, kdy se na Mundstocka obrací jeho schizofrenické „druhé já“ nazývané Mon.

V další přímé řeči pak nepoužil jednoduché uvozovky, tak jak se to dělává, když vkládáme do přímé řeči s dvojitými uvozovkami jinou přímou řeč, ale použil jen dvojtečku a nový odstavec.

Podobně s m-pomlčkou pracoval překladatel Roberta Merleho (zachoval tak v podstatě typicky francouzský styl zápisu přímé řeči):

Teď zas jako by mě neslyšel.

— Slyšíš mě, Dave?

— Slyším, řekne chladně a drze a pečlivě obrátí stránku v knize.

Určitě nepřečetl ani řádek.

(Robert Merle: Muži pod ochranou, překlad Zdeněk Frýbort)

M-pomlčka se někdy používá prostě místo uvozovek a řídí se pak stejnými pravidly jako ony:

— Chtěl jsem si tu jenom v klidu vypít kávu,— řekl muž.— O nic víc mi nešlo…

Všichni se cítili trapně. Pak někdo řekl:

— To je v pořádku.

Někdy se za přímou řeč před pomlčku ještě vkládá mezera.

Thorton Wilder v knize Most Svatého Ludvíka krále nepoužije ani jednou žádný z prostředků pro uvozování přímé řeči:

Oba sklopili oči.

Kolik je ti let, Estebane?

Dvaadvacet.

Dobrá. Tedy ujednáno:

pojedeš se mnou?

Pojedu!

Nebude ti vadit mráz?

Ne, nebude. — Teď musím pryč. Musím do města za někým kvůli něčemu.

Dobrá, Estebane. Vrať se sem k večeři; promluvíme si o cestě.

(…)

Pryč z mého domu! Navždy! křičela.

(Thorton Wilder: Most Svatého Ludvíka krále, překlad E. A. Saudek)

Pokračování →

© Stanislav Hudský, 2010

Chcete vydat knihu?Knihy autora:

Jak napsat dobrou knihu Silentium Psychokrator Petrachtace Bestiář
Slepička dle Sade

Jak napsat dobrou knihu

Text Jak napsat dobrou knihu byl zveřejněn v roce 2010 a od té doby si ho již přečetlo přes 75 000 jednotlivých čtenářů. Od roku 2011 je k dispozici i ve formě e-knihy na adrese: https://www.artporte.cz/e-shop/domu/21-jak-napsat-dobrou-knihu-stanislav-hudsky-9788087105214.html

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Kliknutím na tlačítko Souhlasím, odsouhlasíte používání tzv. cookies naším serverem na dobu 3 měsíců. Při další návštěvě se Vám opět objeví možnost cookies schválit či odmítnout. CO JSOU COOKIES? Cookies jsou malé datové soubory, které jsou nezbytné pro správnou funkci internetových stránek, a které váš prohlížeč někdy ukládá ve vašem počítači nebo mobilním zařízení, což je běžné u většiny moderních internetových stránek. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preference (např. přihlašovací údaje, jazyk, velikost písma a jiné zobrazovací preference), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a stránky se i rychleji načítají. JAKÉ COOKIES POUŽÍVÁME? Tyto internetové stránky používají elektronický publikační systém Wordpress a internetovou analytickou službu Google Analytics, které využívají tzv. „cookies", což jsou textové soubory umístěné ve vašem počítači, jež pomáhají internetovým stránkám analyzovat, jak je uživatelé používají. Informace, které „cookie" vytvoří o vašem použití internetových stránek (včetně vaší IP adresy), budou předány firmě Google, Inc. a uloženy na serverech ve Spojených státech amerických. Google použije tyto informace ke zhodnocení vašeho použití internetových stránek. Sestavuje totiž zprávy o aktivitách na internetových stránkách pro správce internetových stránek a poskytuje další služby, jež se týkají aktivit na internetových stránkách a používání internetu. Může také tyto informace zaslat třetím stranám, pokud to vyžaduje zákon nebo pokud informace pro firmu Google třetí strany zpracovávají. Google neporovnává vaši IP adresu se žádnými dalšími údaji, které spravuje. Výběrem příslušného nastavení na vašem prohlížeči můžete používání cookies odmítnout. V takovém případě se však může stát, že nebudete moci využívat všech funkcí těchto internetových stránek. Používáním těchto internetových stránek souhlasíte s tím, aby společnost Google vaše údaje zpracovávala takovým způsobem a za takovým účelem, jež jsou uvedeny výše. Systém Wordpress pak používá cookies při komunikaci s naším serverem, abyste se nemuseli neustále znovu přihlašovat a aby se vám načítaly stránky rychleji. JAK UPRAVIT VYUŽÍVÁNÍ COOKIES? Využívání cookies lze upravit podle toho, jak potřebujete (např. je můžete vymazat). Podrobné informace uvádí stránky AllAboutCookies.org. Můžete vymazat všechny cookies, které jsou již na vašem počítači a většina prohlížečů také nabízí možnost zabránit tomu, aby byly cookies na váš počítač ukládány. Pokud však tuto možnost využijete, budete zřejmě muset manuálně upravovat některé preference při každé návštěvě daných stránek a nelze ani vyloučit omezení některých služeb a funkcí stránek.

Zavřít